PILATES VÍKEND v Měříně na Slapech
Páteční cesta na Slapy, provázená deštěm, mlhou a kolonou, způsobenou zúžením silnice před Štěchovicemi, působila dost depresivně. Ale jakmile jsme se začaly scházet a vítat v recepci Hotelu Měřín s účastnicemi víkendu, depka byla pryč. Většina z nás se znala, buď z tělocvičny nebo z minulých akcí a tak odpadlo seznamování. Na cvičení nám byla přidělena učebna, která nebyla velká, ale nakonec jsme se tam všechny vešly, s nikým jsme se nestřídaly, a tak všechny naše pomůcky, podložky, míčky, thera-bandy, ježky i pilates kruhy, mohly zůstat po celý víkend v „naší tělocvičně“. První lekci pilates jsme rozplavaly v bazénu a zrelaxovaly ve vířivce. Magda s Luckou dorazily do Měřína již brzy po obědě a tak nám zkušeně zarezervovaly místa v Kavárně hotelu na večer. Díky tomu, jsme se večer všechny sešly v kavárně, kde byla příjemným překvapením výborná kuchyně, milá obsluha a přijatelné ceny. S napětím jsem čekala jaké bude počasí v sobotu, protože jsem naplánovala odpolední vycházku (cca 8 km) po zelené značce do Jablonné. A ráno - hurá, bylo jasno a téměř slunečno. Dopolední dvouhodinovka s intervalovým tréninkem sice sváděla spíše k zalehnutí na lůžko, ale nakonec jsme se téměř v plném počtu vypravily na trasu. Na listopad bylo opravdu hezky, lehce mrazivo, teplota se sice blížila k nule, ale bylo jasno a příjemno. Krásné výhledy na hladinu přehrady a nedaleké zalesněné kopce sváděly k tvorbě amatérských fotografií podzimní přírody, které se vzápětí jistě objeví na nejednom profilu fb. Na palouku „ u pomníčku zbloudilého cyklisty“, jsme si v kadidelnici zapálily vykuřovací směsi a užily si rituál splněných přání, který jsme v kroužku zapily vínkem a pokračovaly v cestě do Jablonné. Po 15 hodině jsme skutečně dorazily do vesnice ( o čemž už Olina, Vanda a Iva dost pochybovaly..) , kde jsme konečně našly hospodu a těšily se na nějaký dlabanec. V hospodě byla zrovna nějaká myslivecká sešlost, takže se nám v očích objevily jiskřičky naděje na šípkovou nebo se zelím. Když ale hospodský spatřil bandu 12 ženských, zřejmě se lekl a už z dálky volal, že je tam sám a nevaří…..Nakonec jsme objevily otevřenou prodejnu potravin s cukrárnou, s příjemným posezením, kde nám ochotné prodavačky ohřály výborné frankfurtské párky, které i s chlebem a hořčicí byly za dvacku. Kromě párků, měli také výborné espresso a dortíky, a dokonce i další voňavé věcičky, které nás inspirovaly dokonce ke koupi drobných dárků. Do hotelu jsme se vrátily až za tmy, ale večerní cvičení jsme v pohodě stihly. Opět jsme využily i hotelový bazén s vířivkou a večer Kavárnu. Neděle už utekla hrozně rychle, po dobré snídani poslední cvičení, společná fotka a zpátky domů. Víkend uběhl jako voda…
P.S.
Zde komentář mé letošní spolubydlící Hany:
Jinak jsem tentokrát spala s Helenou. Tvrdí, že jsem nechrápala – teda vlastně ne, řekla, že neví, takže jsem asi chrápala Neměla bordel na nočním stolečku, chere Yvonne, a nekritizovala můj ranní párek, milá Romčo
Měřín jsme vyhodnotily jako nejlepší hotel, ve kterém jsme cvičily. V porovnání s ostatními ubikacemi sice byla snídaně o fous slabší, ale zato hospoda, ve které jsme trávily večery, byla nejlepší – velmi dobré jídlo a přijatelné ceny. Moc pěkný byl včerejší výlet – do kopce, občas se nám otevřel nádherný pohled na Slapy, les, přestože byl listnatý, byl moc pěkný, takový uklizený, lahodil oku a voněl. Na kopečku jsme provedly čarodějnický rituál. Cesta z kopce do Jablonné byla trochu dobrodrúžo, plná hospoda myslivců byla vtipná, cukrárna alias smíšenka byla výborná. Strašně rychle to zase uteklo, trochu jsme nakously otázku pobytu od čtvrtka…
Náhledy fotografií ze složky PILATES MĚŘÍN - LISTOPAD 2015
